Jak se dělá mincovna (3) Jak se myšlenka mincovny postupně stává realitou
Jako většina lidí, o které se otřely základy filosofie na vysoké škole, i já jsem poznamenán dialektikou.
V mé mysli a konání se vždy střetávaly protipóly duchovní a materiální. Svým založením jsem byl spíše pragmatik. Ideám, natožpak ideologiím jsem nikdy moc nefandil. Myšlenku na mincovnu jsem nemohl správně pochopit, nic pořádného jsem si za tím neuměl představit. Do září 1992 jsem neznal vůbec nikoho, kdo by mi o mincovně byl schopen něco bližšího říci. Natož, abych znal někoho z ČNB, kdo o takových věcech, jako je mincovna rozhoduje. Odehrával se ve mně rozpor mezi krásnou ideou a tvrdou realitou neznalosti.
Vzpomněl jsem si, že mám v Praze výborného kamaráda, který se mnou studoval na VŠE, a kdysi pracoval na Státní bance československé v Praze. V této bance jsem ho i několikrát
navštívil v jeho ředitelské kanceláři. Byl to ing. Milan Gerža, který v té velké budově naproti Prašné bráně před revolucí působil několik let, jako hlavní úvěrář pro zemědělsko-potravinářské odvětví. Milan byl vždy výrazná osobnost a musel zde zanechat určitě významnou stopu. V roce 1992, však už zde nepracoval. Byl v té době ředitelem nově se rozvíjející firmy CaC Leasing Praha, kterou v podstatě založil. Nebylo nic jednoduššího než mu zatelefonovat a sdělit mu, co mě tíží namysli. Jako vždy reagoval velmi rychle a ihned pochopil, že mincovna je výborný nápad, za kterým je nutno jít. Ze svého dřívějšího působiště znal Dr. Surgu z ČNB a sehnal mi na něj přímou telefonní linku. Musel jsem ale M. Geržovi slíbit, že se té návštěvy, kterou s Dr. Surgou dohodnu, také osobně zúčastní. Měl vždy dobrý instinkt na zajímavé věci. Řekl bych, že zavětřil kořist a byl připraven za ní
se mnou jít.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012.
Libra Velké Británie (1)
Bankovky Spojeného království
O variantách libry, související s librou britskou, jsme čtenáře informovali v poměrně rozsáhlém seriálu publikací již dříve (M & B; 2014–2015). Jednalo se o libru severoirskou a libru skotskou. V této souvislosti je na místě zopakovat tu skutečnost, že libra britská je současně platná na území severního Irska a také na území Skotska. Severoirskou a skotskou libru však nelze používat v bankovním sektoru ve Velké Británii. Je to dáno tím, že tyto lokální varianty libry jsou tištěny bankami, jak jsme již referovali dříve, mající charakter privátních bankovních domů. Na území Skotska jsou to tři banky a na území Severního Irska dokonce čtyři bankovní ústavy.
Pro charakteristiku britské libry lze v mnohém použít podobnou argumentaci, jako v případě libry skotské a severoirské (období do decimalizace po roce 1971). Oficiální ISO 4217 kód měny je GBP (pound sterling, british pound). Jednu £ po provedené decimalizaci tvoří 100 pencí. Ty se od roku 1972 označují jako nové pence (new pence). Značka pro libru je £ a v angličtině se dává před sumu. Podobně je značka lokalizovaná před nominální hodnotu na bankovkách.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
ZLATÉ MEDAILE.CZ