AUKCE #16
všeobecná numismatická aukce Macho & Chlapovič
Výčtem 15. aukce ale dubnová nabídka od M&Ch nekončí. Po skončení hlavní dražby sbírky FJI. bude krátká přestávka, aby sběratelé nabrali dostatek sil na nadcházející všeobecnou aukci, ve které bude průřez od nejstarších mincí až po současnost. Co nám tedy Aukce #16 přinese? Zde je krátké seznámení s aukční nabídkou.
Na startovní čáře od prvního pořadí se seřadilo hned několik krásných hexa- a tetradrachem nejen ze slovenského území, ale například též z oblasti Balkánu, nabídku keltských mincí uzavře lopatkovitý statér. V další řadě se představí antické mince ze starověkého římského císařství, kde si zájemci mohou vybrat hned z několika pěkných ražeb například poreformní denár Nera či zlatý solidus Flavia Placidiuse Valentiniana. Nabídka bohemikálních ražeb je v hlavní sálové aukci velmi skromná, za to si dovolím konstatovat, že první zlatá mince z našeho území florén Jana Lucemburského zaujme nejednoho zájemce svým krásným sbírkovým stavem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
Rašínova reforma První československé státovky
V průběhu první světové války došlo k postupnému znehodnocování národních měn, což následně vedlo k růstu inflace.
Díky vysokému zadlužení a nedostatku zboží i surovin se většina zúčastněných zemí na podzim roku 1918 ocitla na pokraji nejen průmyslového, ale i ekonomického vyčerpání.
Hospodářským potížím se nevyhnulo ani Rakousko-Uhersko, které už 4. 8. 1914 přijalo císařské nařízení, kterým se Rakousko-Uherská banka (RUB) zbavila povinnosti krýt papírová platidla nejméně ze dvou pětin zlatem a předkládat veřejnosti týdenní a výroční výkazy o své činnosti1. Díky narůstajícímu nedostatku finančních prostředků přešel stát v polovině roku 1915 k přímým půjčkám u RUB a to formou státních dluhopisů, u kterých setrval až do konce války, kdy jeho celkový dluh vůči centrální bance dosáhl úrovně 39,3 mld. K, přičemž větší část 25 mld. K připadala na vrub průmyslově vyspělejšího Předlitavska. Uvolněná měnová politika měla mimo jiné i za následek, že zatímco v červenci 1914 představoval zlatý poklad2 Rakousko-Uherské banky 1589 mld. K a množství papírových peněz v oběhu 2,129 mld. K, tak koncem války se zlatý poklad snížil na pouhých 342 mil. K, zatímco množství bankovek vzrostlo až na 30,68 mld. K. Zlaté krytí tak během čtyř let pokleslo z původních 74 % na 1,11 %.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU