Obecní dům Praha

K myšlence postavit v místech bývalého Královského dvora reprezentační a společenský dům královského města Prahy dal podnět Pamětní spis Měšťanské besedy zaslaný roku 1901 městské radě.



V Obecním domě se konaly významné události pro český národ. 28. října 1918 byla ve Smetanově síni vyhlášena nová samostatná Československá republika. Konala se zde i první zasedání nově ustanovené československé vlády a parlamentu. Dodnes tuto událost připomíná pamětní deska J. Šejnosty se jmény pěti politiků, kteří převzali moc jménem nově vzniklého státu Čechů a Slováků.



Na výzdobě Obecního domu se podíleli přední čeští umělci, mezi něž se řadí např, Alfons Mucha, který alegorickými malbami vyzdobil Primátorský sál, Max Švabinský, jenž je autorem obrazů národních buditelů v Riegrově sále. Dále Jan Preisler, který namaloval obrazy pro Palackého sál, Mikoláš Aleš je autorem kolorovaných kreseb, které zdobí suterénní prostory. Nesmíme zapomenout ani na sochaře jako byli Čeněk Vosmík, Ladislav Šaloun či Josef Myslbek. Nad hlavním vchodem objektu je rozsáhlá mozaika od Karla Špilara, nazvaná Hold Praze.

Ve slavné Francouzské restauraci se natáčel i film oskarového režiséra Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále, natočený na motivy stejnojmenné knihy Bohumila Hrabala.

Plzeňská restaurace nabízí v půvabném stylovém prostředí to nejlepší z české kuchyně..



Osobnosti tvůrců Obecního domu



Antonín Balšánek
1865 Český Brod - 1921 Praha

Architekt a urbanista. Vystudoval Českou techniku v Praze, navštěvoval kreslířské kurzy na Akademii (prof. A. Lhota), cestoval po Německu a Itálii. Později se stal profesorem na ČVUT v Praze. Jeho ranné práce jsou neseny duchem historismu, později se však přiklonil k florální secesi. K jeho významným realizacím patří návrhy divadel v Plzni a v Pardubicích, Městské muzeum v Praze (1899-1902), výzdobu mostu Legií (1901) u Národního divadla. Mezi léty 1910-1920 se účastnil architektonických soutěží, například na regulační plán Malé Strany, Hradčan a Letenské pláně či na most v Petrohradě. Jeho nejznámějším projektem je Obecní dům v Praze, na němž se podílel spolu s Osvaldem Polívkou (1859-1931).





Osvald Polívka
1859 Enns u Lince (Rakousko) - 1931 Praha

Architekt a urbanista. Studoval na české technice v Praze. Po ukončení studia asistoval od roku 1889 u Josefa Zítka a současně praktikoval u architekta Achilla Wolfa. Samostatně začal tvořit počátkem 90. let. Podnikl studijní cestu do Německa a Itálie. Osvald Polívka patřil k nejvýznamnějším projektantům přelomu 19. a 20. století, byl žádaným dekoratérem řady monumentálních budov, zabýval se též problémy regulace náměstí Republiky, Staroměstského nám. a dalších. Jako vynikající kreslíř si řadu štukových dekorací, kovových a keramických prvků i vitráží navrhoval sám a na jejich realizaci spolupracoval s řadou významných výtvarníků (např. s Frantou Anýžem). Mezi jeho nejvýznamnější práce patří obchodní dům U Nováků ve Vodičkově ulici (1902-1903), budova pojišťovny Praha na Národní třídě a s ní sousedící Topičův dům (1905-1907) či Obecní dům v Praze


 

Obecní dům na Internetu

Virtuální prohlídka obecního domu na stránkách www.virtualtravel.cz/obecni-dum.html

 

www.obecni-dum.cz

Oficiální stánky Obecního domu.

Okolí Obecního domu

Zadní vstup do Obecního domu
/ z Královodvorské ulice / s plastikami Františka Úprky a Josefa Mařatky.



Prašná brána, jedinečný pozůstatek gotického obranného systému Starého Města spojovala ve středověku Prahu s jednou z hlavních zemských cest, která vedla do Kutné Hory. Ta byla, díky svému stříbrnému bohatství, největší a nejdůležitější pokladnicí celého království. Proto přenesl Václav IV. roku 1383 své sídlo ze špatně přístupného Pražského hradu právě k Prašné bráně. Zde dal na místě dnešního Obecního domu postavit svou rezidenci - Králův dvůr.
V něm pak od roku 1454 také žil a působil po 17 let zprvu zemský správce a později český král Jiří z Poděbrad



Nedaleko od bývalého Králova dvora dodnes stojí historický dům číslo 36 zvaný Stará mincovna, kde se v roce 1420 razily peníze.



V ateliéru ve vedlejším domě tvořil Max Švabinský, jeden z nejvýznamnějších českých umělců dvacátého století a autor bankovek prvního československého státu.



Dnes je emitentem českých mincí Česká národní banka. Její budova stojí naproti Obecního domu.
 

Z výzdoby Obecního domu

Na výzdobě Obecního domu se podíleli ve své době nejvýznamnější čeští malíři a sochaři – Jan Preisler, Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Josef Mařatka, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha.

Desku s plaketami J. Šejnosty z roku 1921 s portréty tzv. mužů 28. října F. Soukupa, A. Rašína, A. Švehly, J. Stříbrného a V. Šrobára navrhl V. Hofman. Nese text navržený historikem J. Pekařem „Touto místností kráčely dějiny, zde očekávaje zhroucení Rakouska a připravuje české osvobození zasedal Národní výbor. Zde v den triumfu dne 28. října 1918 ujal se vlády České země, zde naplnilo se slovo Komenského: ,Vláda věcí tvých se k tobě vrátí lide český.‘“