Izraelský poklad
Nález 2000 zlatých mincí
Koncem ledna letošního roku byl nalezen největší poklad na území Izraele. Jedná se o dva tisíce zlatých mincí, které byly nalezeny skupinou potápěčů na mořském dně v hloubce 12 metrů nedaleko od starého přístavu v Caesareji, který se nachází v památkové rezervaci Caesarea.
Ti, kdo nalezli ztracený poklad, byli členové místního potápěčského klubu. Podle jejich slov zpočátku se domnívali, že se jedná o nějaké nové mince-hračky, teprve později se přesvědčili, že se jedná o opravdový poklad. Ze dna vzali sebou pár mincí a na břehu běželi za ředitelem potápěčského klubu a ukázali mu mince, které našli, a on nález oznámil Oddělení mořské archeologie při Správě památek. Proběhla krátká příprava a poté spolu s potápěči caesarejského klubu sestoupili na mořské dno též potápěči Správy památek, kteří byli vybaveni detektorem kovů. Obě skupiny potápěčů vyzvedly z mořského dna 2000 zlatých mincí v nominálních hodnotách dinár, půldinár a čtvrtdinár. Podle slov ředitele Oddělení mořské archeologie při Správě památek Jakoba Sharbita se jedná o jedinečné historické svědectví přibližující nám život z dávné doby.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
Počiatky razby grošov v Uhorsku a kremnická mincovňa
Razba grošov v Uhorsku za vlády Karola Róberta (1307– 1342) patrí síce medzi krátke, ale o to zaujímavejšie epizódy uhorského mincovníctva.
Jej začiatky sú doložené listinou vydanou Karolom Róbertom vo Visegráde 21. marca 1330, ktorou kráľ oboznámil prelátov a barónov Užskej župy o prenájme Smolníckej komory.
Čo je však dôležité, v listine sa presne vymedzuje akosť uhorských grošov a denárov. Na základe tejto najstaršej známej zmienky B. Hóman logicky posunul začiatok produkcie grošov na rok 1329 a správne usúdil, že môže byť spojená s udelením privilégií pre Kremnicu v predchádzajúcom roku. V listine vydanej vo Visegráde 17. novembra 1328 sa pojednáva o udelení privilégií pre kremnických hostí a zaručujú sa im slobody, aké majú v Kutnej Hore (Kuttunbana). Ďalej dostali hostia do slobodného užívania pás zeme dlhý dve míle, slobodnú voľbu richtára, prísažných a súdnu autonómiu. Spomínaný dátum sa všeobecne považuje za dobu založenia mincovne v Kremnici. Na tomto mieste však musíme poznamenať, že ťažba rúd tu prebiehala oveľa skôr. Dôkazom toho je aj fakt, že v spomínanej listine je Kremnica uvádzaná ako Cremnychbana, čiže sa tu už ťažili kovy a existovalo tu sídlisko. Pre nás je dôležité to, že príchodom hostí z Kutnej Hory, v ktorej bola v tej dobe jedna z najvýznamnejších mincovní vtedajšej Európy, sa začala dôležitá etapa uhorského mincovníctva.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
ZLATÉ MEDAILE.CZ