Tomáš Lamač Mistři české numismatiky
Činnost rytců v oboru numismatickém bývá často neprávem opomíjená a nesetkává se s takovou publicitou, jaké se dostává například autorům výtvarných návrhů ražeb.
Bez jejich trpělivé a detailní práce rytce by však stěží vzniklo precizně vyvedené razidlo, které je základem každé mince či pamětní medaile. Pětatřicetiletý Tomáš Lamač z Jablonce nad Nisou je skutečným mistrem svého řemesla. Kromě úpravy razidel se zabývá například zdobným rytím nožů, dýk i palných zbraní, rád se příležitostně vrací také k tvorbě sádrových návrhů nových pamětních mincí.
Jedna z posledních medailí, pod níž jste podepsán jako rytec, je věnována památce československých parašutistů z výsadku Anthropoid (ražba Pražská mincovna, návrh
Michal Vitanovský). Přibližte čtenářům, v čem vůbec spočívá práce rytce při úpravě razidla.
Raznici dostanu v podstatě tak, jak vyšla z CNC stroje, to znamená, že na ní jsou patrné stopy po obrábění a ty je nutno odstranit. Dalším úkolem rytce je zdůraznit detaily jako jsou například oči, vlasy, lístečky nebo různé drobné architektonické prvky. U písma, které u každé raznice dělám jako první, se zostřují rohy, protože stroj je úplně nedotáhne. Pracuje se pod mikroskopem a tyto úpravy finální podobě opravdu dost pomůžou,
povrch se doladí a sjednotí. Náročnost úprav samozřejmě závisí na složitosti motivu. Něco jiného je žeton, kde plastika není tak pestrá a něco jiného pak pamětní medaile zdobená detailním středověkým motivem. Konkrétně medaile Anthropoid, pokud se týká složitosti, patřila k takovému středu.
Jaké používáte nástroje?
Jedná se o speciální rydla, rýtka, různé čakany, někdy i sekáčky. Je jich spousta druhů a každý se používá na jiný charakter úprav.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
Mušličky kauri Fascinující africká měna
Samotná skutečnost, že se v Africe používaly mušličky kauri jako platidlo, není tak překvapivá, jako fakt, jak byla tato obchodní směnná jednotka využívána ve prospěch Evropanů a arabských obchodníků s otroky.
Potkávám se s nimi téměř pravidelně, na svahilském pobřeží, v muzeích západní Afriky, na maskách náčelníků z centrálního Konga, a konečně, v poslední době i v četných odborných publikacích, které z původních historických pramenů citují, kdy a jak se ještě nedávno platilo na pobřeží i ve vnitrozemí subsaharské Afriky mušličkami kauri, a je to fascinující poznání...
Samotné nálezy mušliček v náčelnických sbírkách či pokladech, pokud se vyhneme Egyptu, pocházející již z 9. století našeho letopočtu a dokládají málo známou skutečnost, že z východní pobřeží Afriky bylo již v té době hojně navštěvováno Číňany, kteří s sebou toto platidlo prostě přivezli – a to z Malediv a Filipín, a velmi brzy jej uvedli do transafrického obchodu.
Jimi dovážené mušličky byly již přetříděné, standardní velikosti, úžasného tvaru, který odkazoval k symbolu ženské fertility a byly v podstatě směnitelné za cokoliv, co Afrika nabízela.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
ZLATÉ MEDAILE.CZ