KORUNOVACE FERDINANDA II. ŠTÝRSKÉHO
na českého krále v roce 1617
V českých dějinách patrně není mnoho postav, které by měly tak špatnou pověst jako Ferdinand II. Při vyslovení jeho jména jako temná ozvěna zazní: Bílá hora, poprava českých pánů na Staroměstském náměstí, emigrace, protireformace, úplný rozvrat měny – mincovní úpadek (tzv. kalada), třicetiletá válka, zánik české samostatnosti, období temna. Osobně to prý nebyl zlý člověk. Jeho zpovědníci a dvořané chválili jeho shovívavost ke služebnictvu, štědrost k rádcům, manželskou věrnost, lásku k dětem, pobožnost a skromnost. Na druhou stranu však podepisoval rozsudky smrti, dekrety o konfiskaci, patenty, které vyhnaly desetitisíce lidí z domova do emigrace. Byl ochoten schválit či podniknout téměř cokoli, pokud měl pocit, že je to nutné pro spásu jeho duše. Ne nadarmo se Ferdinand stal idolem protireformace. Takového muže přijali čeští stavové před 400 lety v roce 1617 za českého krále.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
Vzpomínka na Václava Havla
Rád bych začal toto numismatické téma trochu netradičně, a to vzpomínkou na moje osobní setkání s Václavem Havlem.
Na jaře roku 2009, pár měsíců poté, co vyšla moje kniha Naši prezidenti na mincích, medailích a plaketách 1918–1993–2008, za mnou přišel dlouholetý přítel, kolega a známý numismatik pan Jindřich Holna s otázkou: „Už má vaši knihu prezident Havel?“ Na moji odpověď, že nemá, mi k mému úžasu nabídl: „Když budete trochu trpělivý,
zkusím zařídit, abyste mu ji v létě mohl osobně předat včetně toho, že vám jednu knihu podepíše.“
Netrpělivě jsem pak čekal, až se dovím místo a datum setkání. Nakonec to bylo v sobotu 15. srpna přímo u Václava Havla na jeho chalupě v Hrádečku u Vlčic kousek od Trutnova. Havlovým sousedem na Hrádečku byl shodou okolností jeho přítel z vojny Andrej Krob – hrádečkovský pamětník, jinak dlouholetý jevištní mistr, příležitostný herec, legendární
režisér her Václava Havla, dokumentarista a zakladatel Divadla Na tahu. Hrádeček se díky tomuto spojení stal na mnoho let kulturním centrem a zázemím. Má návštěva se uskutečnila
v době konání takzvané zahradní slavnosti, kde se hrálo divadlo, četly texty, pořádala výstava i koncert, promítaly se filmy. Bylo to tradiční setkání jejich přátel a osobností z různých oblastí kultury. Režie mého setkání s panem prezidentem se ujal sám Andrej Krob. Nebyl jsem pochopitelně jediný, kdo čekal na přijetí. Přišel jsem to odpoledne na řadu jako poslední a jak se ukázalo, to mělo výhodu v tom, že jsme na sebe měli relativně dost času. Pan Krob nás vzájemně představil a já předal Václavu Havlovi knihu s věnováním. Hned v ní začal listovat a živě se zajímal o to, co mě přivedlo k numismatice.
Chtěl vědět, co mě vedlo k jejímu napsání, zda je to moje první práce. Potom jsme probírali obsah mé práce, samozřejmě ho nejvíce zajímala kapitola věnovaná jeho osobě, velkou pozornost věnoval jednotlivým medailím a jejich autorům. Vůbec jsme nesledovali čas, z příjemně plynoucího rozhovoru nás vytrhlo až upozornění, že pan prezident už měl zahajovat na scéně v amfiteátru divadelní představení – svou hru Vernisáž. Rozloučili jsme se a pan prezident se mi na závěr setkání podepsal do mé knihy. Pak opíraje se o hůl pomalu odešel v doprovodu pana Kroba zahájit představení…
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
