Edvard Beneš Stříbrná medaile připomínající prezidenta
Medaile věnovaná památce druhého československého prezidenta Edvarda Beneše je dalším
titulem, který začátkem tohoto roku uvedla na trh Pražská mincovna a. s.
Autorem návrhu
je akademický sochař Michal Vitanovský.
Novinka, která vyšla u pří ležitosti 125. výročí narození Edvarda Beneše, je provedena ve
vysoké kvalitě (proof).
„Mincovní pole je leštěné, ústřední motivy na obou stranách jsou matované. Lícové straně dominuje portrét Edvarda Beneše, rubové pak střední státní znak předválečného Československa,“ uvedl mincmistr Pražské mincovny Ondřej Koňařík.
Medaile má průměr 37 milimetrů, váží 31,1 gramu a ryzost stříbra je v yjádřena číslem 999,
jedná se tedy o prakticky čistý kov. „Námět pro portrét jsem čerpal z publikace Beneš ve fotografii. Motivy na obou stranách obepínají stylizované lipové listy,“ popsal autor návrhu akademický sochař Michal Vitanovský s tím, že v horní polovině mincovního okraje je uveden nápis: EDVARD BENEŠ SE ZASLOUŽIL O STÁT*. „V dolní části jsou pak data Benešova narození a úmrtí,“ doplnil Vitanovský popis.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
OTAZNÍKY KOLEM RAŽBY GREŠLÍ
Leopolda I. v roce 1698
Slezské grešle císaře Leopolda I. (1657–1705) patří k nejběžnějším drobným vládním mincím druhé poloviny 17. století, a to jak z pohledu výskytu v numismatických sbírkách, tak z pohledu zastoupení v nálezech domácí drobné mince. Během Leopoldovy dlouhé vlády se slezské grešle razily po dobu téměř čtyřiceti let v různě objemných emisích. Na jejich produkci se podílely tři mincovny: Opolí (1668–1674, 1679–1684, 1686–1698, 1703–1704), Břeh (1693–1697, 1702) a Vratislav (1705). Bohužel dodnes není k dispozici nejen jejich typologické zpracování, ale chybí i komplexní pohled na tyto bezpochyby zajímavé ražby.
Existuje totiž jen několik starších dílčích prací, které obsahují alespoň částečný popis či vyobrazení typů a variant slezských grešlí. K nejstarším pokusům o soupis ročníků, typů a variant slezských grešlí patří pojednání bratrů J. a A. Erbsteinů „Die Schlesischen Dreier mit dem doppelten Adler“ uveřejněné v Drážďanech roku 1879 v časopisu Zeitschrift für Museologie und Antiquitätenkunde sowie für verwandte Wissenschaften. Dále je třeba zmínit například práce autorů: Čermák–Skrbek 1891–1913, Saurma– Jeltsch 1883, Teisinger 1936, Herinek 1974, Šůla 1976, Nechanický 1991, Halačka 2011.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
ZLATÉ MEDAILE.CZ