NÁLEZ UKRADENÉ PĚTITISÍCOVKY Nejvzácnější bankovka v podvodné aukci
V polovině března probleskla českými médii zpráva o nálezu nejvzácnější československé státovky odcizené z Vlastivědného muzea Olomouc.
Na tiskovém konferenci informoval vedoucí krajského oddělení Policie ČR plk. Jiří Musil o zadržení pachatelů a zajištění odcizené státovky po 5000 Kč vzor 1919 (série 1002 026968), která se před více jak deseti lety ztratila z olomouckého vlastivědného muzea. Podle sdělení policie je jedním z podezřelých i někdejší zaměstnanec muzea. Pachatelé se ukradenou státovku pokusili udat velice amatérským způsobem prostřednictvím aukčního portálu Aukro. Takovýto způsob prodeje je přitom nanejvýš podezřelý, neboť poslední dražená státovka docílila ceny 3,5 milionu Kč a bankovky takovéto hodnoty se takřka výhradně nabízejí buď přímo koncovému kupci nebo nebo prostřednictvím renomovaného aukčního domu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
Rudolf II. Samotář na trůně
„Ať září císařova hvězda“ – tak znělo motto význačného panovníka, od jehož úmrtí letos uplynulo 400 let. Oblíbená pohádka z padesátých let Císařův pekař – Pekařův vylíčila
císaře Rudolfa II.
jako směšnou figurku a pravý opak moudrého vladaře. Přitom český lid ho měl v oblibě a zprávy o jeho skonu přijal se zármutkem. Jaký byl podivínský Habsburk doopravdy? A jaké tajemství tutlal světu až do svého neslavného skonu?
Rudolf II. byl teprve třetím Habsburkem na českém trůnu poté, co v českých zemích roku 1526 vymřeli Jagellonci. Jeho rod patřil k nejmocnějším evropským dynastiím, významnější však tehdy byla španělská větev (král Filip II.), vedle níž rakouští Habsburkové působili jako
chudí příbuzní. V kapse však měli významný trumf – císařskou hodnost, kterou už získali prakticky dědičně. Římského císaře sice po staletí volil sbor sedmi kurfiřtů, avšak v době,
kdy Rudolf nastupoval vládu, byl titul udělován již více než sto let jen Habsburkům.
Rudolf II. se narodil roku 1552 coby budoucí dědic císařské hodnosti, českého a uherského královského titulu a tradičních Habsburských držav v Německu a Rakousku. Jeho rodiče – císař Maxmilián II. a sestra španělského krále Marie Španělská – byli bratranec a sestřenice (Rudolfovi dědové byli bratři) a v rodině nechyběly ani další obdobné sňatky, které měly posílit vazby mezi španělskou a rakouskou větví. Genová jednotvárnost si však začala vybírat daň. Rudolfovou prabábou byla kastilská královna Johana Šílená a u španělského dvora se mluvilo o tom, že malý dědic trůnu také není duševně v pořádku. Rudolfův otec proto větřil příležitost a souhlasil s tím, aby jeho nejstarší synové Rudolf a Arnošt byli vysláni ke španělskému dvoru na vychování.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
ZLATÉ MEDAILE.CZ