VOJENSKÉ PŘETISKY BANKOVEK NDR
Raritní nouzová platidla
V reakci na mezinárodní situaci na konci sedmdesátých let se na jaře roku 1980 v Německé demokratické republice zahájila diskuze týkající se plánu na vytvoření nouzových platidel.
Pod záštitou Rady národní obrany NDR se počítalo s tím, že by nevyužité bankovky z již neplatné emise v ýchodoněmeck ých marek nově posloužily jako vojenské poukázky, které by v případě vypuknutí válečného konf liktu sloužily jako platidla s nuceným oběhem. Podobně jako v jiných zemích se úvahy o rezer vní měně váží už k přelomu šedesátých a sedmdesátých let, tedy doby v yhrocených vztahů mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Už na počátku 70. let došlo k rozhodnutí, aby vojenské útvary byly v případě potřeby v ybaveny vojenskými poukázkami určené jednak pro v ýplatu vojáků a současně i pro úhradu armádních v ýdajů na okupovaném území. Po zklidnění mezinárodní situace se ovšem později tato otázka odsunula na pozdější dobu. Opětovně však přišla na přetřes na konci sedmdesátých let.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (18) Rok 1918 – konec jedné epochy
Zdálo se, že se ten rok stane historickým především jako milník značící konec nebývalého vraždění, později nazvaného I. světová válka.
Rok 1918 ale také znamenal konec habsburské monarchie. Ve středoevropském prostoru vznikla, kromě Československa, řada nových států. Jako vždy v podobných situacích, se převratné změny promítaly do všech projevů života nových společenstev. Proměňovaly se politické a hospodářské systémy, což jako vždy postupně reflektovala také kultura. V mnoha jejích oborech by se dal vysledovat společný jmenovatel – nacionalizmus. Heraldika nebyla výjimkou.
„Tak dělej Tondo, přitlač!“ Muž na žebříku se snažil páčidlem odtrhnout plechový štít označující úřední budovu, ale zatím bez úspěchu. Ze skupiny, která ho zdola povzbuzovala, se ozývaly obvyklé rady. Nakonec se mu to podařilo a štít padal na chodník. Davem proběhl jásot a někdo vykřikl: „Sláva, další vorlíček ulít! A deme na ty vostatní! Ať to vodsejpá!“ Pražské ulice, poseté 28. října 1918 strhanými emblémy s habsburským orlem, bylo možné vykládat jako spontánní, symbolické účtování s nepopulární monarchií. Aktérem byl lid, ať
už si tento neurčitý společenský pojem vyložíme jakkoli.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.
ZLATÉ MEDAILE.CZ